U Šibalů

Teplota vzduchu určuje subjektivní pocit pohody, ovlivňuje míru odpočinku i produktivitu práce. Vnímání teploty výrazně ovlivňuje rychlost prodění vzduchu. Teplotu vzduchu doporučují technické normy. Jen pro zajímavost teplotě vyšší než 26^o C bychom se v interiéru měli vyvarovat, neboť při ní dochází k uvolňování organických těkavých sloučenin. V běžné domácnosti se vyskytuje téměř padesát různých druhů těkavých sloučenin a některé z nich mohou mít škodlivé účinky na naše zdraví. Do interiéru se tyto látky dostanou naším vlastním přičiněním, jedná se o čisticí prostředky, desinfekční prostředky, deodoranty, kosmetické přípravky, osvěžovače vzduchu, vonné oleje, barvy, laky, koberce, podlahoviny a část je ovlivněna venkovním znečištěním.

Relativní vlhkost vzduchu je vnímána méně intenzivně než například výše uvedená teplota vzduchu. Optimální hodnoty relativní vlhkosti je okolo 40 % a vyšší vlhkost již výrazně škodí budovám i našemu zdraví. Při vysokých hodnotách vlhkosti vzduchu a zdiva dochází ke zhoršení tepelně technických vlastností staveb a mohlo by dojít až k poškození stavebních konstrukcí a materiálů. Vyšší vlhkost je jedním z předpokladů růstu plísní a mikroorganizmů a ty mohou způsobovat alergie s dráždivými a toxickými účinky. Plísně v interiéru jsou viditelné a poznáme je i čichem. Zdroj vlhkosti v interiéru je člověk tím že vydechuje vlhký vzduch a jeho činnost a to zejména praní, sušení a žehlení prádla, vaření, osobní hygiena, květiny v interiéru. Denní produkce páry běžné rodiny při vykonávání výše popsaných běžných činnostech je 10 kg vodní páry na jeden byt. V prostoru, kde je vysoká vlhkost vzduchu a dochází ke kondenzaci vodní páry, je nutné změnit dosavadní způsob užívání. Nejjednodušší je zajistit dostatečnou výměnu vzduchu větráním.

V nedostatečně větraných domech se objevuje radon. Do budovy vniká radon z podloží a u starších domů i z použitých materiálů. Radon a jeho dceřiné prvky se vážou na prachové částice a po vdechnutí ozařují při svém rozpadu dýchací cesty. Prevencí vyšší koncentrace radonu v interiéru je dostatečné větrání.

K zajištění požadované teploty a vlhkosti vzduchu je nutné topit a větrat. V současné době je kladen velký důraz na úsporu energie zejména na vytápění. Budovy jsou zateplovány zateplovacími systémy, původní dřevěná okna jsou nahrazena novými ve většině případech těsnými plastovými okny a jsou zasklívány lodžie. Zasklíváním lodžií na budově nejen omezíme přirozené denní osvětlení interiéru a zhoršíme si spojení s venkovním prostorem, ale dojde i ke značnému omezení větrání interiéru. Po výše uvedených provedených stavebních úpravách není ve většině případech větrání pro celou budovu komplexně řešeno a tím vzniká zhoršená kvalita prostředí v interiéru. V domech nejsou instalovány rekuperační jednotky a není proveden nový rozvod vzduchotechniky a je tedy nutné dostatečné větrání v celé budově zajistit okny. Skutečně každá část interiéru musí být dostatečně vytápěna a dostatečně větrána. Výměna vzduchu je základní hygienický požadavek a tento požadavek bude, je a nadále musí být vždy nadřazen úsporám energie.

Naprosto jiná situace nastává, pokud užíváme byt v energeticky pasivním domě. Pasivní dům je stavba, která dobrovolně splňuje přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Energeticky pasivní dům má značně zateplenou obálku budovy, jsou zatepleny veškeré spáry a má kvalitní systém rekuperace. Za splnění výše uvedených tří podmínek, kdy větrání je zajištěno rekuperačními výměníky, je větrání okny jen výjimečné. Systém vytápění a větrání v pasivním domě zcela mění návyky a zvyky, které jsme byli nuceni dodržovat v klasických domech a bytech. Správné užívání pasivních domů je potřeba se nejprve naučit, abychom docílili téměř nulové energetické spotřeby.

Rekuperace je slovo, které se stále více dostává do podvědomí lidí. Jedná se o zpětné získávání tepla. Přiváděný venkovní čerstvý vzduch prochází přes rekuperační výměník, do kterého z druhé strany vstupuje teplý odpadní vzduch z objektu; oba vzduchovody jsou od sebe odděleny tak, aby nemohlo docházet k mísení nového „čerstvého“ vzduchu a vzduchu starého „použitého“; stěny obou vzduchovodů jsou uzpůsobeny tak, aby mohlo dojít k přenosu tepla starého vzduchu do vzduchu nového, který je tímto předehříván.

V souladu s energetickou koncepcí státu je možnost nechat si postavit nebo koupit si dům nebo byt podle energetické náročnosti. Energetická náročnost budovy je hodnocena podle energie potřebné k vytápění, ohřevu teplé vody, větrání, ochlazování i při osvětlení. Na základě výše uvedených parametrů je vystaven průkaz energetické náročnosti budovy a energetický štítek budovy. Z průkazu je zřejmé, jakou má budova či byt energetickou náročnost a zda je energeticky mimořádně úsporná nebo mimořádně nehospodárná.

Povinnost mít zpracovaný průkaz energetické náročnosti je například u novostaveb, při prodeji nemovitosti i při pronájmu nemovitost. 

zpracovala Jana Šibalová