U Šibalů - ubytování v soukromí

Tipy na pěší výlety
Tisk článku

Archeologická naučná stezka

Pozvánka na procházku od pravěku do současnosti v obci Rataje a okolí neboli pravěkou krajinou Jana Karla Hraše. První archeologická naučná stezka v jižních Čechách vznikla v obci Rataje a v jejím blízkém okolí. Zveme vás na 15 km jedinečnou naučnou stezku s popisem jednotlivých zastavení nedaleko našeho pronájmu.

Naučná stezka je věnovaná jednomu ze zakladatelů české archeologie, který se narodil v obci Rataje. Jan Karel Hraše se narodil ve mlýně na řece Smutná a na budově původního mlýna je dnes umístěna pamětní deska. Na vzniku stezky se podíleli archeologové, historici i vedení obce. Archeologická stezka vede okolo našeho domu a můžeme si její trasu rozložit do několika kratších pěších výletů. Stezka vede obcemi Rataje a Haškovcova Lhota, vede po obou stranách říčky Smutné a překonává jí po lávce pod obcí Haškovcova Lhota.

Archeologická naučná stezkaArcheologická naučná stezka zahrnuje sedm míst, na kterých Jan Karel Hraše prováděl archeologické průzkumy a na každém místě je informační panel. Každý panel obsahuje v levé části informace o lokalitě a Hrašeho výzkumu na ní, v pravé části seznamuje turisty se současným pojetím archeologie, způsobem a metodami výzkumu i zpracováním výsledků. Součástí panelu je i bohatá obrazová dokumentace s použitím Hrašeho kreseb i fotografií nových výzkumů a nálezů. Trasa je pro pěší i pro cyklisty na horských kolech. Jde o místa, kde v 60. a 70. letech 19. století Jan Karel Hraše působil a na nichž prováděl své první průzkumy. V lesíku Na Homoli, jižně od obce Rataje, objevil historik a spisovatel Jan Karel Hraše desítky mohyl. Nejen pohanské hroby lákají až do současnosti archeology, kteří chtějí navázat na objevy Jana Karla Hraše a stopy minulosti přiblížit veřejnosti. U obce Rataje vznikla nová archeologická naučná stezka věnovaná právě tomuto zdejšímu rodákovi.

Patnáctikilometrová trasa tak začíná u Hrašeho rodného domu, přes Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a turisté mohou pokračovat okolo místa zvané Homoli do Haškovcovy Lhoty a zpátky do Ratají. Panely zachycují současné pojetí archeologie, archeologické způsoby a metody výzkumu i zpracování výsledků. Na panelech můžeme vidět kresby Jana Karla Hraše, fotografie nálezů a samozřejmě i mapku s rozmístěním jednotlivých panelů.

Archeologická naučná stezka Archeologická naučná stezka Archeologická naučná stezka Archeologická naučná stezka Archeologická naučná stezka

Jednotlivá zastavení aneb jaké poznání můžeme získat

  1. Naučná stezka J. K. Hraše v Ratajích
    Životopis J. K. Hraše s důrazem na jeho působení na Ratajsku.
    Charakteristika vědního oboru archeologie a ochrana kulturního dědictví.
  2. Tvrziště – valy ratajské
    Dosud patrné zbytky valů středověké tvrze patrně z 13. století, historie tvrze a Hrašeho kresba jejích zbytků.
    Povrchové (nedestruktivní) průzkumy v současné archeologii a jejich význam pro záchranu památek.
  3. Archeologické památky v lese Borečný
    V terénu dochovaný zbytek tvrziště, v jeho okolí zbytek mohylového pohřebiště.
    Standardní průběh současného archeologického výzkumu.
  4. Trať Homolský
    Dnes prostor pole, v Hrašeho době mohylové pohřebiště, první kresebně zachycené a publikované.
    Environmentální archeologie.
  5. Ratajsko – Hrašeho pravěká krajina
    Současný stav poznání pravěku Ratajska.
    Dokumentace archeologického výzkumu.
  6. Les Soudný
    Rozsáhlé mohylové pohřebiště, některé z mohyl zkoumal J. K. Hraše.
    Další zpracování poznatků získaných archeologickým výzkumem.
  7. Slovanské mohyly Na Výšinkách
    Skupina slovanských mohyl zkoumaných J. K. Hrašem.
    Datování archeologických nálezů.

Archeologická naučná stezkaJan Karel Hraše

Něco z životopisu
Narodil se v obci Rataje v rodině mlynáře, absolvoval hlavní školu v Českém Krumlově, gymnázium vystudoval v Písku a Filozofickou fakultu historii v Praze. Od mládí se zajímal o archeologii a zkoumal mimo jiné také pohanská pohřebiště okolo jihočeské říčky Smutné, na zámku v Bechyni uspořádal archeologickou sbírku. Po absolvování pražské filozofické fakulty učil na reálkách v Litoměřicích, v Náchodě a následně zde byl ředitelem měšťanských škol a okresním školním inspektorem. V Náchodě založil městské muzeum , uspořádal městský archiv, byl konzervátorem památkové péče hradeckého, chrudimského a čáslavského kraje a také byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro zachování památek se sídlem ve Vídni.

Spisovatel
Jan Karel Hraše již v mládí psal do časopisů a se stal významným spisovatelem i uznávaným historikem a psal  i dětskou literaturu. Jeho vlivem se objevovaly nové útvary naučné beletrie, vlastivědné obrázky, povídky, životopisné medailonky, vyprávění o minulosti a místní i národní pověsti a je též autorem příruček a přehledů pro školy. Psal také pod pseudonymem Jan Smutný, který je podle říčky Smutné protékající v rodné obci. Dodnes jsou vydávána některá jeho díla.
V jeho pohádkách a pověstech bývá děj smyšlený, plný divů a nadlidských bytostí. Pohádka o Vodníkovi z Viktorova mlýna popisuje vodníka jako starší bytost, s neúhlednými tvářemi, s vysedlými lícními kostmi, se zelenýma očima, s dlouhými černými vlasy a s nohama zakončenýma kopyty. Je prý všude a není nikde, sotva se vám někde ukáže, než se nadějete, už je zase ten tam. Vodník sedával na stavidle, vyčesával si vlasy, spravoval kabátek, řezal si píšťalky z vrboví, točil se často dokola. Viktorův mlýn se nachází na řece Smutná po proudu od obce Rataje blíže k obci Haškovcova Lhota.

Archeolog
Jan Karel Hraše se pustil i do zkoumání konstrukce hrobů. Z pozůstatků, potažmo od dělníků, vypátral, že původně měly čtverhrannou komoru. Na její stavbu předci použili kámen vybraný z řečiště Smutné. Pozůstalí pak doprostřed umístili jednu hliněnou nádobu a kolem bronzové předměty.
Výzkum mohyl byl pro Jana Karla Hrašeho důležitým zdrojem informací o pravěku. Jednalo se o namáhavou a náročnou práci, jež vyžadovala velkou trpělivost při pořizování kresebné a fotografické dokumentace. Po ukončení vypokávek nekropole znovu navršoval, protože mohylová pohřebiště byla a jsou svéráznou součástí jihočeské krajiny.
Na obou březích říčky Smutné se kdysi rozprostíraly dědiny, jejichž etymologický původ, zasahuje do prvních dob kolonizace v Čechách. Je zřejmé, že celé okolí Rataj bylo obydleno již v dobách nejstarších. Mohyly, které v blízkém okolí můžeme spatřit, byly nasypány od prvních obyvatel dědin, jejichž prvotní jména se zachovala dodnes.

Archeologická naučná stezkaV Městském muzeu v Bechyni bychom mohli najít konkrétnější dědictví, například bronzové meče s jazykovou rukojetí, jehlici a šipku. Tyto artefakty značí, že se jedná o pozůstatky ze střední doby bronzové (1400 – 1200 let před naším letopočtem).

Máme pro vás připravenou cykloturistickou mapu Mikroregionu Bechyňsko 1:50 000.
Města, obce i zajímavá místa, značené turistické trasy i mnoho dalšího najdeme i na mapách, které vydává Klub českých turistů a to mapy číslo 71 a číslo 76. Tyto mapy vám můžeme zapůjčit.

Přejeme vám hodně zážitků. Těšíme se na vás a na shledanou u nás U Šibalů.

zpracovala Jana Šibalová

Tisk článku