U Šibalů

Naučná stezka je věnovaná jednomu ze zakladatelů české archeologie, který se narodil v obci Rataje. Jan Karel Hraše se narodil ve mlýně na řece Smutná a na budově původního mlýna je dnes umístěna pamětní deska. Na vzniku stezky se podíleli archeologové, historici i vedení obce. Archeologická stezka vede okolo našeho domu a můžeme si její trasu rozložit do několika kratších pěších výletů. Stezka vede obcemi Rataje a Haškovcova Lhota, vede po obou stranách říčky Smutné a překonává jí po lávce pod obcí Haškovcova Lhota.

Archeologická naučná stezka zahrnuje sedm míst, na kterých Jan Karel Hraše prováděl archeologické průzkumy a na každém místě je informační panel. Každý panel obsahuje v levé části informace o lokalitě a Hrašeho výzkumu na ní, v pravé části seznamuje turisty se současným pojetím archeologie, způsobem a metodami výzkumu i zpracováním výsledků. Součástí panelu je i bohatá obrazová dokumentace s použitím Hrašeho kreseb i fotografií nových výzkumů a nálezů. Trasa je pro pěší i pro cyklisty na horských kolech. Jde o místa, kde v 60. a 70. letech 19. století Jan Karel Hraše působil a na nichž prováděl své první průzkumy. V lesíku Na Homoli, jižně od obce Rataje, objevil historik a spisovatel Jan Karel Hraše desítky mohyl. Nejen pohanské hroby lákají až do současnosti archeology, kteří chtějí navázat na objevy Jana Karla Hraše a stopy minulosti přiblížit veřejnosti. U obce Rataje vznikla nová archeologická naučná stezka věnovaná právě tomuto zdejšímu rodákovi.

Patnáctikilometrová trasa tak začíná u Hrašeho rodného domu, přes Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a turisté mohou pokračovat okolo místa zvané Homoli do Haškovcovy Lhoty a zpátky do Ratají. Panely zachycují současné pojetí archeologie, archeologické způsoby a metody výzkumu i zpracování výsledků. Na panelech můžeme vidět kresby Jana Karla Hraše, fotografie nálezů a samozřejmě i mapku s rozmístěním jednotlivých panelů.

Jednotlivá zastavení aneb jaké poznání můžeme získat

1. Naučná stezka J. K. Hraše v Ratajích
   Životopis J. K. Hraše s důrazem na jeho působení na Ratajsku.
   Charakteristika vědního oboru archeologie a ochrana kulturního dědictví.
2. Tvrziště – valy ratajské
   Dosud patrné zbytky valů středověké tvrze patrně z 13. století, historie tvrze a Hrašeho kresba jejích zbytků.
   Povrchové (nedestruktivní) průzkumy v současné archeologii a jejich význam pro záchranu památek.
3. Archeologické památky v lese Borečný
   V terénu dochovaný zbytek tvrziště, v jeho okolí zbytek mohylového pohřebiště.
   Standardní průběh současného archeologického výzkumu.
4. Trať Homolský
   Dnes prostor pole, v Hrašeho době mohylové pohřebiště, první kresebně zachycené a publikované.
   Environmentální archeologie.
5. Ratajsko – Hrašeho pravěká krajina
   Současný stav poznání pravěku Ratajska.
   Dokumentace archeologického výzkumu.
6. Les Soudný
   Rozsáhlé mohylové pohřebiště, některé z mohyl zkoumal J. K. Hraše.
   Další zpracování poznatků získaných archeologickým výzkumem.
7. Slovanské mohyly Na Výšinkách
   Skupina slovanských mohyl zkoumaných J. K. Hrašem.
   Datování archeologických nálezů.

Jan Karel Hraše

Něco z životopisu
Narodil se v obci Rataje v rodině mlynáře, absolvoval hlavní školu v Českém Krumlově, gymnázium vystudoval v Písku a Filozofickou fakultu historii v Praze. Od mládí se zajímal o archeologii a zkoumal mimo jiné také pohanská pohřebiště okolo jihočeské říčky Smutné, na zámku v Bechyni uspořádal archeologickou sbírku. Po absolvování pražské filozofické fakulty učil na reálkách v Litoměřicích, v Náchodě a následně zde byl ředitelem měšťanských škol a okresním školním inspektorem. V Náchodě založil městské muzeum , uspořádal městský archiv, byl konzervátorem památkové péče hradeckého, chrudimského a čáslavského kraje a také byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro zachování památek se sídlem ve Vídni.

Spisovatel
Jan Karel Hraše již v mládí psal do časopisů a se stal významným spisovatelem i uznávaným historikem a psal  i dětskou literaturu. Jeho vlivem se objevovaly nové útvary naučné beletrie, vlastivědné obrázky, povídky, životopisné medailonky, vyprávění o minulosti a místní i národní pověsti a je též autorem příruček a přehledů pro školy. Psal také pod pseudonymem Jan Smutný, který je podle říčky Smutné protékající v rodné obci. Dodnes jsou vydávána některá jeho díla.
V jeho pohádkách a pověstech bývá děj smyšlený, plný divů a nadlidských bytostí. Pohádka o Vodníkovi z Viktorova mlýna popisuje vodníka jako starší bytost, s neúhlednými tvářemi, s vysedlými lícními kostmi, se zelenýma očima, s dlouhými černými vlasy a s nohama zakončenýma kopyty. Je prý všude a není nikde, sotva se vám někde ukáže, než se nadějete, už je zase ten tam. Vodník sedával na stavidle, vyčesával si vlasy, spravoval kabátek, řezal si píšťalky z vrboví, točil se často dokola. Viktorův mlýn se nachází na řece Smutná po proudu od obce Rataje blíže k obci Haškovcova Lhota.

Archeolog
Jan Karel Hraše se pustil i do zkoumání konstrukce hrobů. Z pozůstatků, potažmo od dělníků, vypátral, že původně měly čtverhrannou komoru. Na její stavbu předci použili kámen vybraný z řečiště Smutné. Pozůstalí pak doprostřed umístili jednu hliněnou nádobu a kolem bronzové předměty.
Výzkum mohyl byl pro Jana Karla Hrašeho důležitým zdrojem informací o pravěku. Jednalo se o namáhavou a náročnou práci, jež vyžadovala velkou trpělivost při pořizování kresebné a fotografické dokumentace. Po ukončení vypokávek nekropole znovu navršoval, protože mohylová pohřebiště byla a jsou svéráznou součástí jihočeské krajiny.
Na obou březích říčky Smutné se kdysi rozprostíraly dědiny, jejichž etymologický původ, zasahuje do prvních dob kolonizace v Čechách. Je zřejmé, že celé okolí Rataj bylo obydleno již v dobách nejstarších. Mohyly, které v blízkém okolí můžeme spatřit, byly nasypány od prvních obyvatel dědin, jejichž prvotní jména se zachovala dodnes.

V Městském muzeu v Bechyni bychom mohli najít konkrétnější dědictví, například bronzové meče s jazykovou rukojetí, jehlici a šipku. Tyto artefakty značí, že se jedná o pozůstatky ze střední doby bronzové (1400 – 1200 let před naším letopočtem).

Máme pro vás připravenou cykloturistickou mapu Mikroregionu Bechyňsko 1:50 000.
Města, obce i zajímavá místa, značené turistické trasy i mnoho dalšího najdeme i na mapách, které vydává Klub českých turistů a to mapy číslo 71 a číslo 76. Tyto mapy vám můžeme zapůjčit.

Přejeme vám hodně zážitků. Těšíme se na vás a na shledanou u nás U Šibalů.

zpracovala Jana Šibalová