Židovský hřbitov a Synagoga
Zvu vás na procházku po stopách minulosti židovského obyvatelstva v Bechyni. Projdeme se po náměstí a přilehlými ulicemi a zastavíme se na místech kudy kráčela historie židovského obyvatelstva ve městě. Připomeneme si odkaz minulosti i současné využití prostor. Muzeum turistiky se mi líbí. Je to pěkné propojení minulostí se současností. Pozvánka na krátkou procházku za poznáním v blízkosti našeho domu.
Procházku si naplánujeme na všední den a v pracovní době Městského úřadu v Bechyni. Výlet začneme na náměstí a využijeme možnosti zapůjčit si klíče od židovského hřbitova na Městském úřadu v Bechyni na sekretariátu. Projdeme parkem na náměstí, okolo Městského Muzea do Dlouhé ulice a projdeme ji celou až na Kozí plácek. Uvidíme městské hradby a vydáme se okolo hotelu Panská na Libušinu ulici a okolo restaurace Na Růžku do Michalské ulice. V Michalské ulici za ohradní zdí je židovský hřbitov, prohlédneme si odkaz minulosti a půjdeme zpátky okolo restaurace Na Růžku do Široké ulice navštívit synagogu a v ní umístěné Muzeum turistiky. Zpátky na Městský úřad půjdeme Klášterní ulicí a vrátíme zapůjčené klíče.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov leží severozápadně od náměstí, na vnější straně původních městských hradeb a vchod je situován z Michalské ulice. Byl založen v první polovině 17. století a plocha, kterou dnes zaujímá je téměř 1400m2. Je ohrazen vysokou ohradní zdí a dochovalo se zde okolo 250 náhrobků. Můžeme zde najít hodnotné náhrobky renesančního a barokního typu, kde nejstarší čitelný náhrobek je datován rokem 1687. Na židovský hřbitov se můžeme zajít podívat pokud si naplánujeme výlet na všední den a pracovní době Městského úřadu, neboť je možnost zapůjčit si klíče od židovského hřbitova na Městském úřadu v Bechyni na sekretariátu.
Židovský hřbitov je nemovitá kulturní památka České republiky.
Židovská synagoga
Písemné záznamy o židovském obyvatelstvu v Bechyni jsou datovány na počátek 16. století. Většina obyvatel byla soustředěna v Široké ulici při městských hradbách a v Široké ulici byla postavena klasicistní židovská modlitebna synagoga.
Synagoga v Široké ulici č.p. 48 severně od náměstí byla postavena při městských hradbách v letech 1872 - 1873 na místě bývalého obecního domu v prosté klasicistní podobě s novorománským průčelím. Synagoga byla provedena podle projektu stavitele Karla Hamera s novorománským průčelím. Do roku 1882 byla synagoga majetkem bechyňské městské obce. Roku 1904 byla v synagoze vydlážděna podlaha. Středová, 180 cm široká cesta mezi lavicemi byla vydlážděna cementovými šestihrannými dlaždicemi šedé a černé barvy, které byly složeny do vzoru Davidovy hvězdy, zbytek plochy modlitebního sálu byl vydlážděn dlaždicemi šedé barvy. V téže době pozlačovač a malíř písma Jan Šimák provedl pozlacení dřevěných okras svatostánku. Roku 1920 bylo v synagoze zřízeno elektrické osvětlení.
Bohoslužebným účelům sloužila do nacistické okupace a následně byla využita jako skladiště, po druhé světové válce byla opuštěna. Další etapa synagogy je spojena s využitím jejích prostor pro hasičské muzeum od roku 1973 až do roku 2001. V roku 1995 byla budova č.p. 48 vrácena Židovské obci v Praze. Židovská obec v létech 2004 - 2006 provedla udržovací práce na exteriéru i interiéru budovy synagogy, které spočívaly zejména ve výměně střešní krytiny, impregnace krovu a výměně poškozených částí prvků krovu, výměně klempířských prvků, opravě stávajících kanalizačních přípojek a zaústění dešťových vod, opravě koruny městských hradeb, vnitřní úpravě stěn a podlah, spočívající v odstranění stávajících obkladů, omítek a podlah, nových rozvodů elektrické energie, začištění všech zazdívek, nátěrů oken a dveří a výměně poškozených truhlářských prvků včetně zasklení, opravě vnějších omítek při zachování členitosti a barevnosti. Veškeré práce probíhaly za dohledu pracovníků státní památkové péče a pod restaurátorským dohledem. V současnosti je synagoga využívána jako muzeum turistiky. V létě roku 2006 bylo v synagoze otevřeno Muzeum turistiky Klubem českých turistů a na ženské galerii je umístěna expozice o dějinách místní židovské komunity.
Budova synagogy je nemovitá kulturní památka České republiky.
zpracovala Jana Šibalová